|
|
Architekt Jiří Voženílek ve Zlíně
Svoboda, Jiří ; Prof.Ing.arch.Robert Špaček,CSc. (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Jiří Voženílek se narodil 14. srpna 1909 v Holešově, v rodině gymnaziálního profesora. Gymnázium studoval v Praze, kde pak vystudoval i architekturu na ČVUT. V 60. letech se stává na této škole univerzitním profesorem a později také hlavním architektem Hlavního města Prahy. K firmě Baťa nastoupil 20. dubna 1937. První jeho prací bylo sekundovat na tehdejším projektu Římsko-katolického kostela v Otrokovicích-Baťově panu ing. arch. Vladimíru Karfíkovi. Později se stává vedoucím skupiny č. 276 Stavebního oddělení č. 8 a je vedoucím projektantem. Za firmu Baťa spolupracuje s architektem Jaroslavem Fragnerem při tvorbě urbanistického konceptu Průmyslového města Kolín z let 1940 - 41. Sám projektuje zajímavou industriální stavbu kafilérie v Otrokovicích-Baťově. Z jeho dalších architektonických realizací jsou v areálu bývalých baťových závodů ve Zlíně nejvíce známy tovární budovy č. 14 a 15, které byly postaveny v letech 1946 – 47 (č. 15) a 1947 - 48 (č. 14). Ovšem nejvýraznější architektonickou realizací ing. arch. Jiřího Voženílka je rozhodně budova Kolektivního domu ve Zlíně. Je autorem mnoha významných urbanistických projektů u nás i ve světě. Stál v čele skupiny architektů, kteří v letech 1946-47 vytvořili Regulační plán Zlína, který je ve své podstatě platný dodnes.
|
|
|
Multifunkční kulturní centrum "Creative City" Brno
Sekaninová, Jitka ; Novák,, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Tématem práce je radikální přestavba a dostavba unikátního brownfieldu pro kulturní účely, kreativní inkubátor, podnikání a bydlení. Objekt je bývalá káznice nedaleko centra města mezi ulicemi Bratislavská, Soudní a Cejl. Jedná se o historickou budovu, která je v současné době nevyužívaná. Areál pro začínající mladé podnikatele v oblasti kultury, má sloužit jako centrum pro širokou uměleckou veřejnost, zejména z oblasti tzv. kreativního průmyslu jako jsou architekti, designéři, malíř, sochaři, ale i hudebníci, návrháři či vývojáři počítačových her. Budova je historicky cenná, zejména díky klenbám v původní staré části objektu, které zůstávají v největší možné míře zachovány. Vybourána byla pouze část západního křídla, aby zde mohla vzniknout nová výrazná forma ve tvaru krystalu, která veřejnost upoutá zejména ze strany od Cejlu, odkud by kreativní centrum mohlo jinak být snadno přehlédnuto. Tento krystal se stal dominantou objektu a slouží jako hlavní vstup. Novější, méně cenná část areálu z ulice Bratislavská, byla zbourána, aby zde mohlo být vybudováno podzemní parkoviště a nové přístavby sloužící komerčním a administrativním účelům. Přístavby jsou dvě provozně a stavebně oddělené budovy, což umožnilo celý areál otevřít. Koridor, který mezi sebou tyto přístavby vytváří, se směrem k původnímu objektu rozšiřuje a tím vtahuje kolemjdoucí ze strany laické veřejnosti přes atraktivní před-prostor do samotného kreativního centra. Původní dispoziční dvoj-trakt jednotlivých křídel zůstal zachován, což do značné míry ovlivnilo jejich funkční využití. Ve stávajících dvou patrech se nacházejí zejména ateliéry a dílny pro umělce, dále pak multifunkční sál, design market a divadelní sál se zkušebnami. Do nástaveb je situována další část ateliérů, umělecká škola s kreslírnami a studovnami a pronajímatelné prostory. Ve vrchních patrech západního křídla včetně krystalu jsou vybudovány malometrážní byty určené zejména pro umělce z kreativního centra.
|
|
|
Kreativní centrum Brno-Cejl
Kašpárková, Eliška ; Vaněk, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Tématem zadání byla rekonstrukce bývalé káznice v Brně, mezi ulicemi Cejl, Bratislavská a Soudní, na kreativní centrum s inkubátory pro architekty, umělce a designéry. Stavební program je přizpůsoben historické podstatě objektu a jeho stavebně technickému stavu. Jsou zde navrženy prostory pro jejich tvorbu, výstavy, prodej a aukce uměleckých děl a předmětů. Je uvažováno i s prostory pro přednášky, workshopy, semináře, kurzy a netradiční vzdělávací akce, vizuální, akustické a jiné produkce a na ně navazující krátkodobé ubytování typu hostel, pro účastníky těchto akcí. Část objektu je vyhrazena i pro taneční výuku. Prostory jsou navrženy jako pronajímatelné. Pro nové využití objektu jsou navrženy odpovídající vstupní prostory, garážová stání, technické zázemí a vybavenost. Součástí návrhu je řešení vnitřních nádvoří, předprostoru a návaznost na veřejné uliční prostory a komunikace. Objekt není mobilně zastřešen ani propojen krytými průchody. Celý koncept jsem pojala tak, že zachovám centrální křídlo a čtvercové ohraničení, a ubourám novodobou přístavbu do ul. Cejl, která není tak historicky hodnotná a také ubourám přístavbu do ul. Bratislavská, která už je ve značně zuboženém a zchátralém stavu. Z konstrukčního hlediska se jedná o dvoupodlažní objekt s využívaným podkrovím zastřešeným sedlovou střechou s pálenou krytinou. Objekt je založen na kamenných základových pasech s nosnými stěnami vyzdívanými z cihly plné pálené. V objektu jsou stropy řešené jako trámové s klenbami. V současné době je objekt bez stálého využití, část objektu do ul. Cejl byla prodána do soukromého vlastnictví. Funkční náplní areálu po rekonstrukci je kreativní centrum (s přidruženou funkcí kulturně-společenskou) pro kreativní, designové a umělecké profese soustřeďující mladé autory.
|
|
|
Architektura a prostor: V práci Ing. arch. Petra Fabiána
Janů, Mojmír ; Hanuš, Jiří (vedoucí práce) ; Šindelová, Jana (oponent)
NÁZEV: Architektura a prostor: V práci Ing. arch. Petra Fabiána AUTOR: Mojmír Janů KATEDRA (ÚSTAV): Ústav profesního rozvoje pracovníků ve školství VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Jiří Hanuš ABSTRAKT: Záměrem této bakalářské práce je představit architekturu od jejího vzniku jako určitý umělecký styl a architekturu v práci Ing. arch. Petra Fabiána, který patřil mezi nejvýznamnější architekty, kteří se zabývali revitalizacemi, rekonstrukcemi a opravami historických staveb na území České republiky, především na území Olomouckého kraje, a zde převážně ve městech Olomouc, Šumperk a Zábřeh. Pro většinu populace je architektura pouze běžnou součástí všedního života, kdy hodnotí stavby pouze z pohledu, zda se jim líbí či nikoli. Pro zasvěcenou část veřejnosti architektura Ing. arch. Petra Fabiána plnohodnotně naplňuje představy uměleckého díla, která se odráží v jeho práci. Petr Fabián byl ve své práci vytrvalý, odhodlaný a po teoretické části vzdělán, kdy zúročil své vědomosti, které nabyl při studiu na Fakultě architektury VÚT v Brně pod vedením prof. Heleny Zemánkové. Ve své práci vynikal i uměleckým cítěním, které se odráží při realizaci projektů, které navrhl. Jedním z cílů této bakalářské práce je přiblížit architekturu jako umělecký a filozofický fenomén v současnosti, ale i minulosti. Část práce je věnována proměnám...
|
|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
|
|
Multifunkční kulturní centrum "Creative City" Brno
Sekaninová, Jitka ; Novák,, Petr (oponent) ; Vojtová, Lea (vedoucí práce)
Tématem práce je radikální přestavba a dostavba unikátního brownfieldu pro kulturní účely, kreativní inkubátor, podnikání a bydlení. Objekt je bývalá káznice nedaleko centra města mezi ulicemi Bratislavská, Soudní a Cejl. Jedná se o historickou budovu, která je v současné době nevyužívaná. Areál pro začínající mladé podnikatele v oblasti kultury, má sloužit jako centrum pro širokou uměleckou veřejnost, zejména z oblasti tzv. kreativního průmyslu jako jsou architekti, designéři, malíř, sochaři, ale i hudebníci, návrháři či vývojáři počítačových her. Budova je historicky cenná, zejména díky klenbám v původní staré části objektu, které zůstávají v největší možné míře zachovány. Vybourána byla pouze část západního křídla, aby zde mohla vzniknout nová výrazná forma ve tvaru krystalu, která veřejnost upoutá zejména ze strany od Cejlu, odkud by kreativní centrum mohlo jinak být snadno přehlédnuto. Tento krystal se stal dominantou objektu a slouží jako hlavní vstup. Novější, méně cenná část areálu z ulice Bratislavská, byla zbourána, aby zde mohlo být vybudováno podzemní parkoviště a nové přístavby sloužící komerčním a administrativním účelům. Přístavby jsou dvě provozně a stavebně oddělené budovy, což umožnilo celý areál otevřít. Koridor, který mezi sebou tyto přístavby vytváří, se směrem k původnímu objektu rozšiřuje a tím vtahuje kolemjdoucí ze strany laické veřejnosti přes atraktivní před-prostor do samotného kreativního centra. Původní dispoziční dvoj-trakt jednotlivých křídel zůstal zachován, což do značné míry ovlivnilo jejich funkční využití. Ve stávajících dvou patrech se nacházejí zejména ateliéry a dílny pro umělce, dále pak multifunkční sál, design market a divadelní sál se zkušebnami. Do nástaveb je situována další část ateliérů, umělecká škola s kreslírnami a studovnami a pronajímatelné prostory. Ve vrchních patrech západního křídla včetně krystalu jsou vybudovány malometrážní byty určené zejména pro umělce z kreativního centra.
|
|
|
Vývoj střešních konstrukcí od antiky po 20. století
Urych, Jan ; Jarošová, Markéta (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá historickým vývojem střešních konstrukcí a materiálů k nim užívaných. Časově se pohybujeme od stavitelství antického Řecka a Říma až po vývoj moderních železobetonových konstrukcí ve 20. století. Zaměřuje se nejen na samotnou konstrukci střechy a její typy, ale i na vhodnou krytinu, a vyzdvihuje přednosti, nebo případné nedostatky jednotlivých typů konstrukcí, jejich prvků a věcí s tím souvisejících. Dále je zde pojednáno o typologii samotného materiálu, jeho vývoji a správnému zpracování. Cílem je sumarizace těchto informací a nastínění vývojové řady od antiky po současnost.
|
|
|
Mediální reflexe současné české architektury v českém periodickém tisku
Zahrádková, Nikola ; Sládková, Hana (vedoucí práce) ; Lebedová, Veronika (oponent)
Bakalářská práce Mediální reflexe současné české architektury v českém periodickém textu se zabývá výzkumem mediální reflexe současné české architektury v deníku Právo, deníku Lidové noviny a týdeníku Reflex ve vybraných letech 2012 a 2016. Teoretická část vysvětluje mediální koncepty, rozebírá pojmy reprezentace a vytváření stereotypní reprezentace. Další část práce se zaobírá tématem současné architektury, soustředí se na její postavení ve společnosti a na vztah architektury a medií. Výzkumná část práce vysvětluje vybranou metodu kvantitativní obsahové analýzy, dále je vysvětlen postup analýzy a výzkumu, předložený analýzou dosazené výsledky, které jsou interpretovány. Vyhodnocením dat je odpovězeno na výzkumné otázky a zhodnoceny hypotézy. Současná česká architektura se v periodickém tisku objevuje především v domácím zpravodajství a přílohách. Můžeme říci, že se tato tématika objevuje v mediích ve spojitosti s bydlením a veřejnými budovami, což vytváří velmi stereotypní rámec. Rozsah článku i jejich žánr je ovlivněn jejich umístěním. V deníku Lidové noviny a týdeníku Reflex převažují delší, kritické články, v deníku Právo kratší zpravodajské články. Tematická agenda je různá a rozptýlená, v souvislosti se zvoleným médiem.
|
|
|
Porovnání hladiny ferritinu s hodnotami CRP a rychlosti sedimentace erytrocytů jakožto markery akutní fáze zánětu
STRUČKOVÁ, Daniela
Cílem práce je porovnat hladiny ferritinu, CRP a rychlosti sedimentace erytrocytů. Ferritin a CRP patří mezi bílkoviny akutní fáze, které jsou ve zvýšených množstvích tvořeny při zánětlivých stavech a některých chorobách. CRP je pro vysokou citlivost jedním z nejdůležitějších reaktantů akutní fáze, zvyšuje se již čtyři hodiny po navození reakce akutní fáze a v průběhu prvních dnů vzroste i více než stokrát. CRP bylo měřeno na analyzátoru Beckman Coulter AU 680 za pomoci reakce antigen-protilátka a fotometrického měření. Měření ferritinu na analyzátoru Architect probíhá jako dvoustupňová imunoanalýza za použití imunologické chemiluminiscenční mikročástice. Výsledná reakce je měřena v optickém systému. Vyšetření rychlosti sedimentace erytrocytů je časté vyšetření, ačkoli není specifické pro určitou chorobu. Přesto je využitelné při diagnostice či pro sledování účinnosti terapie. Na analyzátoru Alifax Test je principem jejího měření sledování agregační kapacity erytrocytů prostřednictvím optické denzity. Tyto tři parametry byly změřeny u 1000 pacientů, byla vypočtena ratia všech naměřených hodnot a ta byla mezi sebou porovnávána za pomoci lineárních regresivních grafů a z nich vypočítaných korelačních koeficientů. Korelační koeficienty prokázaly nízký stupeň závislosti mezi hodnotami ferritinu a CRP a mezi hodnotami CRP a věkem. Střední stupeň závislosti byl prokázán mezi parametry ferritin a ESR, mezi parametry CRP a ESR a mezi věkem a ferritinem a věkem a ESR. Veškeré odběry byly provedeny lege artis, podle pokynů standardního operačního postupu firmy synlab czech, s.r.o. Po odběru byly tyto vzorky změřeny v laboratoři synlab czech, s.r.o., Vrbenská 197/23, České Budějovice.
|
|
|
Český architekt během politických změn po roce 1989
Ševčíková, Lucie ; Lahoda, Vojtěch (vedoucí práce) ; Kratochvíl, Petr (oponent)
V diplomové práci se autorka chce zabývat širším kontextem současné české architektury. V názvu práce nicméně zaznívá "český architekt", a to z toho důvodu, že nejde o kvalitativní kritický rozbor stylového vývoje české architektury, ale o hledání souvislostí, které formují v dnešní době profesi architekta v české společnosti. Tyto souvislosti jsou založeny na zkušenostech před a po změně politického režimu. Autorka cítí, že pochopení a definování této společenské a politické transformace z pohledu architekta, pomůže vysvětlit možné nejistoty, nad jeho dnešním významem a postavením. Uvědoměním si širšího kontextu je možné lépe pochopit i jeho tvorbu, vedlejší aktivity, chod České komory architektury, ale stejně tak veřejný prostor a jeho stylovou podobu, která se také po roce 1989 výrazně proměňuje.
|
host ::
RSS.